NEJVĚTŠÍ BÁSNÍK (Největší básník)

Roman Sikora

Obsazení: 2 muži, řada epizodních postav

Téma se točí kolem údělu největších, průměrných, nejmenších a naprosto netalentovaných umělců, kterými se to na světě jenom hemží a kteří jsou tolik vděční, když jim někdo hodí kost. Triptych se skládá z „dramatických nesmyslů“ s ilustrativními názvy (Rád by vstoupil Největší Básník do světa skvělých funkcí uměleckých, Největší básník si potřese rukou s ďáblem, protože jediné, co zbylo, je peklo, Večer umělců, Největší básník si naděluje, Největší básník přebírá cenu za celoživotní přínos umění, Největší básník přichází navštívit školu, v níž se stal básníkem, Pohřeb Největšího básníka) a bere si na mušku absurdní kožené formality, které jsou nedílnou součástí instituce nazývající se "oficiální umění". Žhavě aktuální kratičké „dramolety“ jsou založeny na různých jazykových deformacích, výrazných pointách a ostrých tematických střizích. V neposlední řadě je lze chápat i jako úsměvný komentář autorovy vlastní zkušenosti, kdy ho české divadlo vzalo na vědomí teprve oklikou přes "úspěch" v zahraničí.

  Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.