LHÁŘ
Carlo Goldoni
Obsazení: 9 mužů, 4 ženy (+ možno kompars)
Archetyp lháře, vyskytující se v dramatické literatuře už od antiky, našel jednu ze svých nejvtipnějších podob v Goldoniho lháři Léliovi, který lže nejen, aby něco získal či aby se zachránil, ale také z povahy snílka a skoro básníka. V úvodu hry přijíždí „věčný mladík“ a sukničkář Lélio se svým sluhou či spíš kumpánem Arlecchinem za otcem do Benátek, kde svou „nespoutanou obrazností“ roztočí kolotoč zábavných i ožehavých situací, které v závěru zastaví až příjezd jeho opuštěné snoubenky. Karneval končí vesele i melancholicky několika svatbami; Lélio je donucen oženit se, přestat lhát a konečně dospět…
Nová úprava jedné z nejvděčnějších Goldoniho komedií vedle jazykových úprav, značného zkrácení a přidání několika písní, přenáší hru do období benátského karnevalu (přičemž umožňuje jak současné, tak dobové kostýmní řešení). Nadčasové charaktery postav, tvořící výrazné herecké příležitosti nejen pro představitele titulní role, ostrý spád dialogů sršících bystrým vtipem a vděčné komediální situace mohou pobavit široké divácké spektrum.
Úprava Hana Otčenášková-Burešová a Jan Otčenášek s použitím překladu Rudolfa Součka a adaptace Miloše Hlávky.
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.