Na černobílých televizních obrazovkách vítá první diváky herec Jaroslav Marvan. Jedná se o předtočený záznam, jelikož se s prvním televizním vysíláním nepočítá jako s živým. Diváci tak sledují předem připravený pořad natočený na 35mm film a vysílaný z filmového snímače. Z něj k nim promlouvá Jozef Vrabec, náměstek předsedy Československého rozhlasového výboru, a hraje kantáta Václava Dobiáše „Buduj vlast, posílíš mír“.

Nechybí ani reportáže filmových týdeníků a jedna původní natočená na ranní prvomájové demonstraci. I první zkušební vysílání je poplatné komunistickému režimu. Zpestření přináší živé vstupy herce Františka Filipovského.

Nejprve vysílá televize pouhé tři dny v týdnu, v létě dokonce jen dva dny. V listopadu 1953 se pak program rozšiřuje na dny čtyři. Přestože je 25. února 1954 zkušební vysílání oficiálně prohlášeno za pravidelné, celý týden začíná televize vysílat až na konci roku 1958.

Televizní vysílání zpočátku příliš diváků nemá. Důvod je prostý. Prodej televizních přijímačů je v Československu zahájen až v červenci 1953, a to pouze v Praze a okolí, jelikož pouze tam je televizní vysílání zachytitelné. Televizi si může ale dovolit jen málokdo, stojí totiž 4 000 Kčs, co je při průměrném měsíčním výdělku 1200 Kčs nevídaná částka. Další peníze jsou pak potřeba na montáž antény a zapojení přijímače.

Zpočátku tak jen málokdo předpokládá, jak oblíbeným médiem se televize za několik let stane.