Sibylle Berg zahájila spolupráci s Maxim Gorki Theater Berlin v roce 2013. V letech 2013 – 2020 pro tuto scénu vytvořila čtyřdílnou ságu mapující život generace Y (tzv. mileniálů). Divadelní zpracování životní cesty první nesvobodou nezatížené generace, vzdělané, technologicky zdatné, vysoce politicky a sociálně angažované, nicméně i tak v životě tápající, se dočkalo nadšeného diváckého přijetí i ocenění odbornou veřejností. V prvním díle s názvem A teď: Svět! neboli Co je venku, do toho mi nic není se vypořádala s generací revoltujících dcer. V druhém díle s názvem A pak přišla Mirna přišly na řadu stárnoucí mileniálské matky. Třetí díl Po nás vesmír – Vnitřní tým nezná pauzu se zaměřil na ženy na „misi lásky“, které se kolem třicítky ocitnou pod tlakem najít si vhodného partnera a zplodit potomstvo. V roce 2020 tetralogii uzavřel elegický text A se mnou zmizel svět, který kromě zmíněného ocenění získal i nominaci na Hru roku v rámci přehlídky „Stücke 2021“ při festivalu Mülheimer Theatertage. Inscenace hry v režii Sebastiana Nüblinga se hraje úspěšně v Maxim Gorki Theater Berlin. Českou premiéru připravuje Divadlo LETÍ (režie: Adam Svozil).
A SE MNOU ZMIZEL SVĚT (UND SICHER IST MIT MIR DIE WELT VERSCHWUNDEN, 2020)
Sibylle Berg
Překlad: Helena Singh Eliášová
Žánr: komedie
Obsazení: variabilní (jedna nebo více žen)
Jsem naštvaná na svět nebo na systém nebo na sebe, protože jsem zradila všechno, v co jsem nevěřila, nebo jsme si tehdy opravdu myslely, že zachráníme svět? Dyť tam ležely jenom jako dekorace, všechny ty knihy o feminismu, marxismu, queer, jen tam ležely, nikdy jsme se nedostaly za první stránku, protože jsme se radši dívaly na seriály.
Odcházející generace mileniálů rekapituluje svůj život, své sny a cíle, postoje a protesty a hodnotí výsledky svých rozhodnutí, které se kdysi zdály tak revoluční. Z ničím neohrožených neoliberalistek se najednou anti-hrdinky zařadily do generace, u které se lékaři rozhodují, zda má ještě smysl připojit je na kyslík, když vedle leží mladý manažer se skvělým portfoliem. Postavy hry bilancují, sarkasticky i melancholicky, živelné výboje dávných dnů se prolínají s tichou současností, kdy už moc času nezbývá. „Je příliš pozdě. Cokoli zachránit. Svět například.“ Není to lichotivá bilance, ani pro ně ani pro systém.
Berg zakončuje svou ságu napsanou pro Maxim Gorki Theater náročným, intenzivním textem, plným jazykového vtipu a nevšedního humoru. „Orgasmem dospělého života je koupě nemovitosti.“ Její slovní virtuozita dosahuje v tomto díle vrcholu, z dravé komediálnosti přechází do elegických tónů. „Očekávala jsem, že s blížící se smrtí mi podvědomí ukáže fascinující obrazy mého úspěšného života. Jako že jsem je jen potlačila, ty jedinečné okamžiky naplnění, lásky a exotiky. Ale to, co se tu odehrává, můžeme označit za něco dost podprůměrného. Nemovitosti a ledničky, fádní cestování a absence lásky.”
Text v elektronické podobě je k dispozici v DILIA.